V parafrázi na známé přísloví můžeme říci, že Mohammed nemusí k hoře, když může hora k Mohammedovi. Do jisté míry se při Rallye Železné hory podařilo toto úsloví aplikovat při technických přejímkách.
Startování studených motorů závodních vozidel, přičemž samotný startovací proces je kolikrát sám o sobě složitý, následné popojíždění v kolonách, kde je zbytečně vysoké riziko zbytečných škod po kontaktech… mnoha mechanikům se do těchto úkonů moc nechce. Při Rallye Železné hory se povedlo přenést proces technických přejímek přímo ke stáním jednotlivých týmů v servisní zóně. Nebylo tedy nutné jezdit na předem určený čas na nějaké konkrétní místo, ale komisaři si servis obešli sami a technické přejímky vykonali rovnou v servisce na letišti Nabočany.
Určitým zefektivněním prošly také administrativní přejímky. Posádkám si stačilo ráno převzít itineráře a jednotku ONI a mohly vyrazit na seznamovací jízdy. Administrativní přejímky bylo možno v klidu vyřídit třeba v poledne, ostatně, konaly se v restauraci Měšťanka v Hrochově Týnci. Závodní vozy sice při technických přejímkách nebyly polepeny startovními čísly, ale pořád byly snadno identifikovatelné podle RZ a VIN.
Celkově opadl stres a napětí při snaze stihnout všechny povinnosti a posádky získaly více času na seznamovací jízdy. I drobné kroky mohou přispět k vytvoření úžasné atmosféry rally.
Zelezne hory se povedly,az na toho kone, a k prejimkam, slo to rychle a v pohode ale snad by technici mohli aspon otevrit kapotu, ne? U H5 jsou trochu dohady ohledne dodrzeni pravidla puvodni karburator a zapalovani dle homologace. Pohled na motor pri prejimce by dohady vyresil.
Prosim vemte to do uvahy.dik Jelinek
Zdravím všechny. Nemohu zatím moc srovnávat, „zbláznil“ jsem trošku „na stará kolena“ – jednalo se o mou třetí (vlastně po „rance“ na Radouni spíš 2,5-tou) soutěž ČMPR – nicméně naprostý souhlas s článkem. Železné hory byly moc pěkné, „uživatelsky přívětivé“, dobře vybrané tratě, kvalitně zorganizovaná logistika, všechno tzv. „odsýpalo“, byl to vážně skvěle prožitý den. A o to myslím nám všem jde …
Velký dík a uznání bych chtěl vyjádřit pořadatelům a všem dobrovolným spolupracovníkům, ať už na trati, nebo kdekoli v „zázemí“. Posádka č. 92.